doporučujeme
MAČ 201815 –
03. 07. 18

Den třetí: po ostravském úvodu se naplno přidává další festivalové město

Ayfer Tunç
3. 7. – 19:00 – Brno 

4. 7. – 20:30 – Wrocław / Mediateka, plac Teatralny 5 
5. 7. – 19:00 – Ostrava 
6. 7. – 19:00 – Košice 
7. 7. – 20:30 – Lvov

Prozaička, autorka rozhlasových her a scenáristka se narodila v roce 1964 v Adapazarı na severozápadě Turecka. Absolvovala politologii na Istanbulské univerzitě, začala publikovat v literárních časopisech. Upozornila na sebe sbírkou Saklı (Skryté) v roce 1989, následoval první román Kapak Kızı (Dívka z obálky). Nejúspěšnější kniha se jmenuje Bir Mâniniz Yoksa Annemler Size Gelecek (Jestli proti tomu nic nemáte, staví se u vás moji rodiče) – jedná se o satiru života v Turecku v 70. letech.

Hana Roguljič
3. 7. – 20:30 – Brno 

5. 7. – 20:30 – Ostrava

Narozena 1979 v Olomouci. Vystudovala divadelní fakultu JAMU v Brně. Pracovala jako novinářka a překladatelka, spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Je autorkou divadelní hry Sami máme málo, dáváme vám přece, 2015 a románu Norské děti (2018). „Norsko své děti chrání,“ stojí v anotaci. „Nedopustí, aby vyrůstaly ve strachu a ponížení. Proto se barnevern dívá. Vidí očima úřednic a učitelek, očima sousedů a kohokoli z náhodných kolemjdoucích.“

Ivana Dobrakovová
3. 7. – 19:00 – Wrocław  
4. 7. – 20:30 – Ostrava 
5. 7. – 18:00 – Košice 
6. 7. – 19:00 – Lvov

Narozena 1982 v Bratislavě. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 2005 žije v Turíně. Pracuje jako překladatelka. Vydala dvě sbírky povídek Prvá smrť v rodine, 2009 a román Bellevue (2010). „Nemyslím si, že by mal človek pri písaní takú slobodu, ako sa na prvý pohľad zdá,“ říká. „Nemyslím si, že by som sa teraz mohla rozhodnúť napísať nejaký neskutočne veselý text alebo niečo, čo by sa ma vôbec netýkalo. Respektive mohla, ale výsledok by zákonite skončil v koši. Myslím si, že témy si vyberajú autorov, nie naopak.“

Nedim Gürsel
3. 7. – 20:30 – Wrocław / Mediateka, plac Teatralny 5 
4. 7. – 19:00 – Ostrava 
5. 7. – 19:00 – Košice 
6. 7. – 20:30 – Lvov

Prozaik, esejista, literární vědec se narodil v roce 1951 v Gaziantepu. Studoval francouzskou literaturu na Sorbonně, po vojenském převratu v roce 1980 se ve Francii usadil natrvalo. Žije v Paříži a přednáší současnou tureckou literaturu. Debutoval jako čtyřiadvacetiletý sbírkou povídek Uzun Sürmüş Bir Yaz (Příliš dlouhé léto), která získala nejvyšší turecké literární ocenění, Cenu Ústavu pro turecký jazyk. Později byl autor obviněn, že v textu uráží tureckou armádu, a kniha byla zakázána. Podobně se vedlo i jeho knize Kadinlar Kitabi (Kniha žen). Mezi nejznámější Gürselovy tituly patří postmoderní historický román Bogazkesen (Dobyvatel) a próza Allah’in Kizlari (Alláhovy dcery).

Tuna Kiremitçi
3. 7. – 19:00 – Ostrava 
4. 7. – 19:00 – Košice 
5. 7. – 20:30 – Lvov

Prozaik, básník, režisér, hudebník a skladatel se narodil v roce 1973 v sedmisettisícovém Eskişehiru. Za sbírku Ayabakanlar (Pozorovatelé Měsíce) obdržel Cenu Yunuse Nabiho. Vystudoval filmovou režii na Univerzitě krásných umění Mimara Sinana v Istanbulu, natočil řadu krátkometrážních snímků; první jeho celovečerní film, Adını Sen Koy (Pojmenuj ho sám), se v kinech objevil v roce 2009. Hrál a zpíval v rockové skupině Kumdan Kaleler (Hrady z písku), vydal sólové album Kendi Halinde (Pohodář) a založil rockovou skupinu Atlas. Je autorem desítky úspěšných románů.

Witold Szabłowski
3. 7. – 20:30 – Ostrava 
4. 7. – 18:00 – Košice

Narodil se v roce 1980, pracuje jako novinář a reportér Gazety Wyborczej, spolupracuje i s jinými médii. Necelé dva roky žil a studoval v Turecku. V roce 2010 vydal knihu reportáží Zabójca z miasta moreli – Vrah z města meruněk (česky: Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán 2016, přel. B. Gregorová), za niž získal Cenu Beaty Pawlak.. Později vydal tituly Tańczące niedźwiedzie (2014) a Sprawiedliwi zdrajcy. Sąsiedzi z Wołynia (2016). Jeho nejnovější kniha Merhaba (2018) obsahuje také osobně laděný turecko-polský slovníček. „Turecko je pro mě jako přívoz, který v sobě skrývá tolik extrémů, že občas ani sám nevím, jakým směrem se ubírá,” říká autor.