doporučujeme
MAČ 201841 –
29. 07. 18

Yadé Kara: Prototypem nových Evropanů jsou lidé s různými etnickými kořeny

Yadé Kara Z R U Š E NO
29. 07. – 19:00 – Brno

30. 07. – 20:30 – Wrocław
31. 07. – 19:00 – Ostrava
01. 08. – 19:00 – Košice
02. 08. – 20:30 – Lvov

Německá prozaička tureckého původu, narozena 1965 v Çayırlı ve východním Turecku. Vyrůstala v Západním Berlíně, na tamější Svobodné univerzitě vystudovala anglistiku a germanistiku. Žila v Londýně, Istanbulu, Hongkongu, živila se jako herečka, učitelka a novinářka. Dnes je zpět v Berlíně, píše eseje pro noviny, časopisy a rozhlas, moderuje debatní pořady. Knižně dosud publikovala dvakrát: za román Selam Berlin, který nahlíží město a pád berlínské zdi očima tureckého imigranta, získala prestižní Německou knižní cenu. Na úspěch prvotiny navázala volným románovým pokračováním Café Cyprus. Sama autorka o knize říká: „Z širšího pohledu je to vývojový román, příběh mladého muže, berlínského Turka, který odjede žít do Londýna, porovnává všechny tři kultury, a to jej formuje.“

Náhradní program: Čtyři dny v hotelu pavouk 

Ostap Drozdov
29. 07. – 20:30 – Brno

30. 07. – 19:00 – Wrocław
31. 07. – 20:30 – Ostrava
01. 08. – 18:00 – Košice
02. 08. – 19:00 – Lvov

Spisovatel, novinář, populární moderátor politických talk show. Narodil se roku 1979 ve Lvově, na tamní univerzitě vystudoval žurnalistiku a pracoval pro prestižní tištěná média. Od roku 2007 působí v nezávislém mediálním holdingu ZIK, na jehož televizním kanále v posledních čtyřech letech uvádí vlastní pořad „Drozdov“. Je autorem dvou románů s názvy č. 1 a č. 2. První z nich opatřil podtitulem „Román-výbuch“, který vystihuje jak autorovu literární metodu, tak účinek knihy na veřejnost. „Spisovateli Ostapu Drozdovovi jsou těsné stránky románů, stejně jako se Drozdov moderátor cítí stísněně v televizních studiích. Snaží se všechny naplnit sebou, snaží se vypovídat, vyprávět bezpočet příběhů, které se tak či onak spojí v jeden mocný sbor hlasů. V časech naprosté anémie ukrajinské literatury Drozdov působí jako šprýmař, provokatér a poslední naděje na návrat pasionarity v literatuře,“ píše literární kritik Andrij Drozda.

Jakub Juhás
29. 07. – 19:00 – Wrocław

30. 07. – 20:30 – Ostrava
31. 07. – 18:00 – Košice

Narozen 1990 v Lučenci. Vystudoval kulturologii na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře a teorii interaktivních médií na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se publicistice, vede hudební vydavatelství Mappa editions. Vydal prózu Novoročný výstup na Jaseninu (2016), o které řekl: „Najskôr ma zaujíma počúvanie. Akým spôsobom počúvame, čo počúvame a ako nás to ovplyvňuje v bežnom živote. Počúvanie stálo na počiatku knihy. Zaujímalo ma, aké zvuky sú v doline, priehradnom múre, na čističke, v dedine. Na druhej strane sú to nové prístupy, hľadanie novej matérie a jej nekonvenčné usporiadanie. Samozrejme experiment sa môže a nemusí podariť, na tom stojí jeho čaro.“

Şebnem Işigüzel
29. 07. – 20:30 – Wrocław

30. 07. – 19:00 – Ostrava
31. 07. – 19:00 – Košice
01. 08. – 20:30 – Lvov

Prozaička a esejistka, narozena 1973 v Yalově na pobřeží Marmarského moře. Poté co ve dvaceti letech debutovala sbírkou povídek Hanene Ay Dogacak (Do tvého domu vstoupí Měsíc), spustilo se detektivní pátrání po skutečném autorovi knížky. Mnozí totiž odmítali uvěřit, že kontroverzní titul nenapsal pod pseudonymem už zavedený autor. Část nákladu úřady konfiskovaly, později byl umožněn prodej pouze osobám starším osmnácti let. „Ve své první knize píšu například o incestu, který společnost považuje za odporný. Popisuji tu ovšem jevy, které se ženám a dětem stávají, skrytě se dějí, ale nikdo za ně neskládá účty,“ říká autorka. „Odvaha je stejně důležitá jako samotné psaní. Nebojím se kritizovat společnost a její špatné tradice. Kdybychom byli společenstvím zbabělců, neměli bychom dnes jiné knihy než svaté texty.“ Krom potíží s úřady jí prvotina vynesla prestižní tureckou literární Cenu Yunuse Nadiho za povídku. Následovaly další tituly: povídky, eseje, knihy pro děti a také sedm románů, mj. Çöplük (Smetiště), Kirpiklerimin Gölgesi (Stín mých řas) nebo Gözyaşi Konagi: Ada 1876 (Slzavý dům: Ostrov 1876).

Hatice Meryem
29. 07. – 19:00 – Ostrava

30. 07. – 19:00 – Košice
31. 07. – 20:30 – Lvov

Prozaička, scenáristka, narozena 1968. Po studiu ekonomie v Izmiru a třech a půl letech práce v bance se rozhodla stát spisovatelkou. Odešla do Londýna, kde pracovala jako uklízečka, chůva, číšnice nebo kolportérka a veškerý volný čas věnovala psaní a hledání vlastního literárního výrazu. Po návratu do Turecka své zkušenosti zúročila a začala publikovat v kulturně zaměřených časopisech Öküz (Vůl) a Hayvan (Zvíře). Mezi spisovatele, kteří se počítají, ji vystřelila sbírka povídek Siftah (První obchod dne), a zvláště pak humoristicky laděný román Sinek Kadar Kocam Olsun Başimda Bulunsun (Kdybych měla manžela velkého jako moucha, aby na mě dohlížel…). Dramatizaci této populární knihy sehrálo Státní divadlo v Ankaře. Později přidala ještě další tři romány nebo knihu humorných povídek o mateřství. Začala psát také scénáře k seriálům a na hřebík nepověsila ani spolupráci s časopisy – svými texty přispívá např. feministickému časopisu Amargi.

Michal Hvorecký
29. 07. – 20:30 – Ostrava

30. 07. – 18:00 – Košice
31. 07. – 19:00 – Lvov

Narozen 1976 v Bratislavě. Vystudoval estetiku na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Pracuje v bratislavském Goethe-Institutu. Věnuje se překladu, publicistice, je autorem divadelní hry Slovenský inštitút (2009). Vydal na deset knih prózy, většina byla přeložena do češtiny. V anotaci k novince Trol (2017, česky 2018) stojí: „Vitajte v strhujúcom, zábavnom a temnom svete, v ktorom sa niečo zásadné zmenilo. Kedysi písal dejiny víťaz. Teraz dejiny píše ten, kto chce zvíťaziť. Guru propagandy poskytne hrdinovi životnú šancu. Mladý muž prijme lákavú ponuku a stane sa plateným internetovým trolom.“

Valerij Kupka
29. 07. – 18:00 – Košice

Narozen 1962 v Zeleném Háji na Ukrajině. Od roku 1978 žije na Slovensku. Vystudoval ruštinu a dějepis na Prešovské univerzitě. Na tamějším Institutu rusistiky přednáší dějiny ruské literatury a kultury. Překládá, věnuje se literární historii a vědě (Slovník ruskej literatúry 11.–20. storočia, 2007; Krátky slovník ruskej kultúry 20. storočia, 2009; Ruská literatúra 18.–21. storočia, 2013; Slovník ruskej umeleckej kultúry 20. storočia, 2014), je autorem šesti sbírek poezie (Nestálosť, 1994; Skomorošina, 1996; Mucha v uche, 1997; Líza tichšia ako kláštor, 2000; Dom bez svitla, 2004; Zabudnutá štvrtá strana, 2014).

Iskender Pala
29. 07. – 19:00 – Košice

30. 07. – 20:30 – Lvov

Autor věhlasného Manifestu konzervativního umění, v němž se myšlenkově i literárně hlásí ke kulturnímu odkazu osmanské říše a islámu. Narozen 1958, studoval tureckou literaturu se zaměřením na klasickou (dívánskou) poezii, dnes je profesorem klasické turecké literatury na Istanbulské kulturní univerzitě. Proslul jako neúnavný popularizátor a milovník osmanské poezie. Podnítil zájem o klasickou literaturu napříč Tureckem, s přednáškami o tradiční poezii plní sály po celé zemi. Za svou akademickou i popularizační činnost získal Jazykovou cenu Svazu tureckých spisovatelů a Cenu Ústavu pro turecký jazyk, Cenu Svazu tureckých spisovatelů za vědu a konečně v roce 2013 také Cenu prezidenta republiky za přínos umění a kultuře. Vedle akademické činnosti píše romány s historickou tematikou: Babil’de Ölüm Istanbul’da Aşk (Smrt v Babylonu, láska v Istanbulu), Katre-i Matem (Kapka smutku) nebo Şah ve Sultan (Šáh a sultán). Dosahují statisícových nákladů a jsou nesmírně populární.

Vít Kremlička
29. 07. – 19:00 – Lvov

Narozen 1962 v Praze. Básník, prozaik, publicista, překladatel, hudebník. Absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu, studia bohemistiky a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nedokončil. Vystřídal různá zaměstnání. Hrál v kapelách Národní třída a His Boys–Jeho hoši. Stál u zrodu Revolver Revue a Respektu. Je laureátem Ceny Jiřího Ortena (1991) a Ceny Revolver Revue (2011). Vydal na patnáct knih, mj. Lodní deník (1991), Manael (2005), Tibetiana (2013), Amazonské medy (2015) a Divůtajný marimbo (2016).

Lale Müldür
29. 07. – 20:30 – Lvov

Geniální básnířka, nejvlivnější osobnost současné turecké poezie vůbec. Její dílo je natolik originální, že stojí zcela mimo jakýkoli literární proud turecké literatury. Narodila se v roce 1956 ve dvousettisícovém Aydinu v Egejském regionu, studovala na Technické univerzitě Blízkého východu v Ankaře a na univerzitách v Manchesteru a Essexu, několik let žila v Bruselu. Poezii začala psát ve čtyřiadvaceti letech a od té doby publikovala jedenáct básnických sbírek, mj. Uzak Firtina (Vzdálená bouře), Kuzey Defterleri (Severní sešity), Divanü Lûgat-it-Türk (Sbírka nářečí tureckých), Siyah Sistanbul (Černý Mlhistanbul). Její verše mají unikátní melodičnost, mnoho z nich bylo zhudebněno. „V mé poezii jsou zvuková struktura a smysl jedno a to samé. Ale píšu naprosto spontánně. Je to automatické, význam hudební složky si uvědomím teprve poté, když si to poprvé přečtu,“ říká o své tvorbě. Její prozaické texty byly souborně publikovány v knize Anne Ben Barbar miyim? (Mami, jsem barbarka?).