Hatice Meryem: Kdybych měla manžela velkého jako moucha...
Hatice Meryem
27. 07. – 19:00 – Brno
28. 07. – 20:30 – Wrocław
29. 07. – 19:00 – Ostrava
30. 07. – 19:00 – Košice
31. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaička, scenáristka, narozena 1968. Po studiu ekonomie v Izmiru a třech a půl letech práce v bance se rozhodla stát spisovatelkou. Odešla do Londýna, kde pracovala jako uklízečka, chůva, číšnice nebo kolportérka a veškerý volný čas věnovala psaní a hledání vlastního literárního výrazu. Po návratu do Turecka své zkušenosti zúročila a začala publikovat v kulturně zaměřených časopisech Öküz (Vůl) a Hayvan (Zvíře). Mezi spisovatele, kteří se počítají, ji vystřelila sbírka povídek Siftah (První obchod dne), a zvláště pak humoristicky laděný román Sinek Kadar Kocam Olsun Başımda Bulunsun (Kdybych měla manžela velkého jako moucha, aby na mě dohlížel…). Dramatizaci této populární knihy sehrálo Státní divadlo v Ankaře. Později přidala ještě další tři romány nebo knihu humorných povídek o mateřství. Začala psát také scénáře k seriálům a na hřebík nepověsila ani spolupráci s časopisy – svými texty přispívá např. feministickému časopisu Amargi.
Josef Pánek
27. 07. – 20:30 – Brno
Narozen 1966 v Praze, vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou tamtéž, na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy získal doktorát. Pracuje jako molekulární genetik v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky. Dlouhodobě pobýval v zahraničí (Austrálie, Norsko). Je autorem sbírky povídek Kopáč opálů (2013) a novely Láska v době globálních klimatických změn (2017), oceněné Magnesií Literou za prózu. Na otázku „Co vás přimělo k psaní?“ odpovídá: „Potřeba vyznat se v lidech, sám v sobě, ve světě, který se globalizuje, v lidské omezenosti, v předsudcích.“
Agata Wielgołaska
27. 07. – 19:00 – Wrocław
Socjolożka, blogerka – poetka, autorka dwóch książek o Turcji: Stambuł. W oparach miejskiego absurdu oraz Turcja. Półprzewodnik obyczajowy (razem z Agatą Bromberek). Jej turecka przygoda zaczęła się od rocznego pobytu w Kayseri w centralnej Anatolii. Od lat zakochana w Stambule, który opisuje już od ponad dekady – nie może zdecydować, która strona Bosforu bardziej ją pociąga.
Iskender Pala
27. 07. – 20:30 – Wrocław
28. 07. – 19:00 – Ostrava
29. 07. – 19:00 – Košice
30. 07. – 20:30 – Lvov
Autor věhlasného Manifestu konzervativního umění, v němž se myšlenkově i literárně hlásí ke kulturnímu odkazu osmanské říše a islámu. Narozen 1958, studoval tureckou literaturu se zaměřením na klasickou (dívánskou) poezii, dnes je profesorem klasické turecké literatury na Istanbulské kulturní univerzitě. Proslul jako neúnavný popularizátor a milovník osmanské poezie. Podnítil zájem o klasickou literaturu napříč Tureckem, s přednáškami o tradiční poezii plní sály po celé zemi. Za svou akademickou i popularizační činnost získal Jazykovou cenu Svazu tureckých spisovatelů a Cenu Ústavu pro turecký jazyk, Cenu Svazu tureckých spisovatelů za vědu a konečně v roce 2013 také Cenu prezidenta republiky za přínos umění a kultuře. Vedle akademické činnosti píše romány s historickou tematikou: Babil’de Ölüm Istanbul’da Aşk (Smrt v Babylonu, láska v Istanbulu), Katre-i Matem (Kapka smutku) nebo Şah ve Sultan (Šáh a sultán). Dosahují statisícových nákladů a jsou nesmírně populární.
Lale Müldür
27. 07. – 19:00 – Ostrava
28. 07. – 19:00 – Košice
29. 07. – 20:30 – Lvov
Geniální básnířka, nejvlivnější osobnost současné turecké poezie vůbec. Její dílo je natolik originální, že stojí zcela mimo jakýkoli literární proud turecké literatury. Narodila se v roce 1956 ve dvousettisícovém Aydinu v Egejském regionu, studovala na Technické univerzitě Blízkého východu v Ankaře a na univerzitách v Manchesteru a Essexu, několik let žila v Bruselu. Poezii začala psát ve čtyřiadvaceti letech a od té doby publikovala jedenáct básnických sbírek, mj. Uzak Firtina (Vzdálená bouře), Kuzey Defterleri (Severní sešity), Divanü Lûgat-it-Türk (Sbírka nářečí tureckých), Siyah Sistanbul (Černý Mlhistanbul). Její verše mají unikátní melodičnost, mnoho z nich bylo zhudebněno. „V mé poezii jsou zvuková struktura a smysl jedno a to samé. Ale píšu naprosto spontánně. Je to automatické, význam hudební složky si uvědomím teprve poté, když si to poprvé přečtu,“ říká o své tvorbě. Její prozaické texty byly souborně publikovány v knize Anne Ben Barbar miyim? (Mami, jsem barbarka?).
Vít Kremlička
27. 07. – 20:30 – Ostrava
28. 07. – 18:00 – Košice
29. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1962 v Praze. Básník, prozaik, publicista, překladatel, hudebník. Absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu, studia bohemistiky a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nedokončil. Vystřídal různá zaměstnání. Hrál v kapelách Národní třída a His Boys–Jeho hoši. Stál u zrodu Revolver Revue a Respektu. Je laureátem Ceny Jiřího Ortena (1991) a Ceny Revolver Revue (2011). Vydal na patnáct knih, mj. Lodní deník (1991), Manael (2005), Tibetiana (2013), Amazonské medy (2015) a Divůtajný marimbo (2016).
Weronika Gogola
27. 07. – 18:00 – Košice
28. 07. – 19:00 – Lvov
Narodila se v roce 1988 ve městě Nowy Sącz. Spisovatelka a překladatelka, absolventka oboru ukrajinská studia na Jagelonské univerzitě v Krakově. Žije v Bratislavě, ze slovenštiny přeložila knihy Maroše Krajňaka a Jána Púčka. Vyrůstala ve vsi Olszyny, jíž se rozhodla věnovat svůj prozaický debut. Za román Po trochu (2017) získala nominace na literární cenu Nike 2018 a Celopolskou literární cenu pro spisovatelky „Gryfia“. „Rozhodla jsem se, že pokud už chci psát, tak zcela přesně, v poměru jedna ku jedné. Bez autocenzury. Beze strachu. Bez jakýchkoli zábran. Pravda má totiž největší průraznou sílu,“ říká.
Bora Abdo Z R U Š E N O
27. 07. – 19:00 – Košice
28. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik, narozen 1977 v Istanbulu. Své povídky začal pravidelně publikovat v osmnácti letech, ve dvaceti se odmlčel a teprve po dvanáctileté pauze senzačně vyrukoval s knížkou Öteki Kişin Kitabi (Kniha někoho jiného), která mu vynesla prestižní Cenu Yunuse Nadiho za povídku, následoval další, neméně úspěšný titul, Bizi Çaganoz Diye Biri Öldürdü (Zabil nás někdo jménem Krab), za nějž pro změnu obdržel jiné významné literární ocenění, totiž Cenu Saita Faika, taktéž za povídku. Následovaly romány Gerçek Adi Süreyya (Skutečným jménem Süreyya) a Balik Bogulmasi (Když se ryby dusí). Své prózy Bora Abdo koncipuje jako rozsáhlejší celky, v nichž nápaditě mísí žánry i styl.
Dušan Vicen
27. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1966 v Trestené. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a Činoherní a loutkařskou fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Pracuje jako režisér a herec, píše pro divadlo i rozhlas (Hry, 2013), je autorem dvou knih prózy (Homo joga, 1997; Dotyk s absolútnom, 2017). „Vicen je očividne inteligentný spisovateľ, v Dotyku s absolútnom sa rozhodol pre veľké témy ako umenie, hľadanie zmyslu života, nenachádzanie svojho miesta na svete, zložitosť medziľudských vzťahov, nemožnosť komunikácie, genderové roly, osamelosť,“ napsala Tamara Janecová.
Sema Kaygusuz
27. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaička, narozena 1972. Studovala práci s veřejností, živila se jako divadelní herečka, pracovala pro rozhlas, dnes vyučuje kreativní psaní. Na kontě má pětici povídkových knih, mj. Sandik Lekesi (Skvrna z truhly), Doyma Noktasi (Bod nasycení) nebo Esir Sözler Kuyusu (Studna zotročených slov). Mezi hvězdy ji katapultoval román Yere Düşen Dualar (Modlitby spadlé na zem), v němž kombinuje strukturu mýtu s moderní prózou a dosahuje mimořádného účinku užitím neuvěřitelně kreativního a básnicky podmanivého jazyka. Vedle dalších románů, Yüzünde Bir Yer (Místo na tvé tváři) a Sultan ve Şair (Sultán a básník), napsala i scénář k filmu Pandora'nin Kutusu (Pandořina skříňka). „Mám-li mluvit o tom, co mě táhne k psaní, přirozeně musím překročit rámec národní literatury. Ve skutečnosti stojí všichni spisovatelé světa mimo hranice národních států. Jakmile však opustím Turecko, okamžitě mě nálepkují jako ženskou spisovatelku, Turkyni a muslimku a všichni se mě neustále ptají na islám,“ píše Sema v jenom ze svých esejů.
