Lale Müldür: Mami, jsem barbarka?
Lale Müldür
25. 07. – 19:00 – Brno
26. 07. – 20:30 – Wrocław
27. 07. – 19:00 – Ostrava
28. 07. – 19:00 – Košice
29. 07. – 20:30 – Lvov
Geniální básnířka, nejvlivnější osobnost současné turecké poezie vůbec. Její dílo je natolik originální, že stojí zcela mimo jakýkoli literární proud turecké literatury. Narodila se v roce 1956 ve dvousettisícovém Aydınu v Egejském regionu, studovala na Technické univerzitě Blízkého východu v Ankaře a na univerzitách v Manchesteru a Essexu, několik let žila v Bruselu. Poezii začala psát ve čtyřiadvaceti letech a od té doby publikovala jedenáct básnických sbírek, mj. Uzak Fırtına (Vzdálená bouře), Kuzey Defterleri (Severní sešity), Divanü Lûgat-it-Türk (Sbírka nářečí tureckých), Siyah Sistanbul (Černý Mlhistanbul). Její verše mají unikátní melodičnost, mnoho z nich bylo zhudebněno. „V mé poezii jsou zvuková struktura a smysl jedno a to samé. Ale píšu naprosto spontánně. Je to automatické, význam hudební složky si uvědomím teprve poté, když si to poprvé přečtu,“ říká o své tvorbě. Její prozaické texty byly souborně publikovány v knize Anne Ben Barbar mıyım? (Mami, jsem barbarka?).
Vít Kremlička
25. 07. – 20:30 – Brno
26. 07. – 19:00 – Wrocław
27. 07. – 20:30 – Ostrava
28. 07. – 18:00 – Košice
29. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1962 v Praze. Básník, prozaik, publicista, překladatel, hudebník. Absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu, studia bohemistiky a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nedokončil. Vystřídal různá zaměstnání. Hrál v kapelách Národní třída a His Boys–Jeho hoši. Stál u zrodu Revolver Revue a Respektu. Je laureátem Ceny Jiřího Ortena (1991) a Ceny Revolver Revue (2011). Vydal na patnáct knih, mj. Lodní deník (1991), Manael (2005), Tibetiana (2013), Amazonské medy (2015) a Divůtajný marimbo (2016).
Weronika Gogola
25. 07. – 19:00 – Wrocław
26. 07. – 20:30 – Ostrava
27. 07. – 18:00 – Košice
28. 07. – 19:00 – Lvov
Narodila se v roce 1988 ve městě Nowy Sącz. Spisovatelka a překladatelka, absolventka oboru ukrajinská studia na Jagelonské univerzitě v Krakově. Žije v Bratislavě, ze slovenštiny přeložila knihy Maroše Krajňaka a Jána Púčka. Vyrůstala ve vsi Olszyny, jíž se rozhodla věnovat svůj prozaický debut. Za román Po trochu (2017) získala nominace na literární cenu Nike 2018 a Celopolskou literární cenu pro spisovatelky „Gryfia“. „Rozhodla jsem se, že pokud už chci psát, tak zcela přesně, v poměru jedna ku jedné. Bez autocenzury. Beze strachu. Bez jakýchkoli zábran. Pravda má totiž největší průraznou sílu,“ říká.
Bora Abdo Z R U Š E N O
25. 07. – 20:30 – Wrocław
26. 07. – 19:00 – Ostrava
27. 07. – 19:00 – Košice
28. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik, narozen 1977 v Istanbulu. Své povídky začal pravidelně publikovat v osmnácti letech, ve dvaceti se odmlčel a teprve po dvanáctileté pauze senzačně vyrukoval s knížkou Öteki Kişin Kitabi (Kniha někoho jiného), která mu vynesla prestižní Cenu Yunuse Nadiho za povídku, následoval další, neméně úspěšný titul, Bizi Çaganoz Diye Biri Öldürdü (Zabil nás někdo jménem Krab), za nějž pro změnu obdržel jiné významné literární ocenění, totiž Cenu Saita Faika, taktéž za povídku. Následovaly romány Gerçek Adi Süreyya (Skutečným jménem Süreyya) a Balik Bogulmasi (Když se ryby dusí). Své prózy Bora Abdo koncipuje jako rozsáhlejší celky, v nichž nápaditě mísí žánry i styl.
Sema Kaygusuz
25. 07. – 19:00 – Ostrava
26. 07. – 19:00 – Košice
27. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaička, narozena 1972. Studovala práci s veřejností, živila se jako divadelní herečka, pracovala pro rozhlas, dnes vyučuje kreativní psaní. Na kontě má pětici povídkových knih, mj. Sandik Lekesi (Skvrna z truhly), Doyma Noktasi (Bod nasycení) nebo Esir Sözler Kuyusu (Studna zotročených slov). Mezi hvězdy ji katapultoval román Yere Düşen Dualar (Modlitby spadlé na zem), v němž kombinuje strukturu mýtu s moderní prózou a dosahuje mimořádného účinku užitím neuvěřitelně kreativního a básnicky podmanivého jazyka. Vedle dalších románů, Yüzünde Bir Yer (Místo na tvé tváři) a Sultan ve Şair (Sultán a básník), napsala i scénář k filmu Pandora'nin Kutusu (Pandořina skříňka). „Mám-li mluvit o tom, co mě táhne k psaní, přirozeně musím překročit rámec národní literatury. Ve skutečnosti stojí všichni spisovatelé světa mimo hranice národních států. Jakmile však opustím Turecko, okamžitě mě nálepkují jako ženskou spisovatelku, Turkyni a muslimku a všichni se mě neustále ptají na islám,“ píše Sema v jenom ze svých esejů.
Dušan Vicen
25. 07. – 20:30 – Ostrava
26. 07. – 18:00 – Košice
27. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1966 v Trestené. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici a Činoherní a loutkařskou fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Pracuje jako režisér a herec, píše pro divadlo i rozhlas (Hry, 2013), je autorem dvou knih prózy (Homo joga, 1997; Dotyk s absolútnom, 2017). „Vicen je očividne inteligentný spisovateľ, v Dotyku s absolútnom sa rozhodol pre veľké témy ako umenie, hľadanie zmyslu života, nenachádzanie svojho miesta na svete, zložitosť medziľudských vzťahov, nemožnosť komunikácie, genderové roly, osamelosť,“ napsala Tamara Janecová.
Vratislav Maňák
25. 07. – 18:00 – Košice
26. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1988 v Plané u Mariánských Lázní. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje v České televizi jako redaktor zpravodajského webu ČT24. Knižně vydal: Šaty z igelitu (2011), Muž z hodin (2014), O Nebesáři (2016), Rubikova kostka (2016), Expedice z pohlednice (2016). „Chci malovat slovy. Nad jednou větou přemýšlím i tři dny. Třeba abych věděl, jak za sebou poskládat slova, jak je na sebe navázat. Záleží mi na tom, aby povídky dýchaly,“ říká.
Faruk Duman Z R U Š E N O
25. 07. – 19:00 – Košice
26. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik a esejista, narozen 1974 v Ardahanu na severovýchodě země. Vystudoval knihovnictví v Ankaře, živí se jako redaktor v jednom z největších tureckých nakladatelských domů Can. Píše romány, povídky, eseje, knihy pro děti. Co titul, to sprška ocenění a čtenářský úspěch. Publikoval mj. povídkové soubory Av Dönüşleri (Návraty z lovu), Keder Atlisi (Jezdec smutku), esejistickou knihu Adasiz Deniz (Moře bez ostrovů) nebo romány Incir Tarihi (Historie fíku) a Köpekler Için Gece Müzigi (Noční hudba pro psy). Příběh posledně jmenované knihy upozorňuje na ekologické problémy současného Turecka a bezohledný, utilitární přístup některých jeho politiků k ochraně přírody.
Jerzy Kronhold
25. 07. – 19:00 – Lvov
Básník, kulturní atašé, antikvář. Narodil se v roce 1946 v polském Těšíně. Studoval polonistiku na Jagelonské univerzitě v Krakově, absolvent Fakulty dramatu (PWST Varšava). Debutoval v roce 1972 básnickou sbírkou Samopalenie. V letech 1968-1975 člen literární skupiny Teraz (společně s Julianem Kornhauserem a Adamem Zagajewským). V letech 1970-1972 organizoval srazy básníků v Těšíně, jež měly formativní význam pro hnutí později známé jako Nowa Fala (Nová vlna). Vydal více než desítku básnických sbírek, mj. Oda do ognia (1982), Niż (1990), Wiek brązu (2000), Epitafium dla Lucy (2012) nebo Skok w dal (2016, Literární cena města Varšavy). V poslední době vyšly jeho básnické sbírky Stance (2017) a Adres w ciemnościach (2017). V letech 2000-2006 byl ředitelem Polského institutu v Bratislavě a po dvě funkční období působil jako generální konzul Polské republiky v Ostravě. Jeho básně byly přeloženy mj. do češtiny a slovenštiny. Žije v Puncově u Těšína.
Behçet Çelik
25. 07. – 20:30 – Lvov
Autor povídek, prozaik, esejista, narozen 1968 v Adaně, vystudovaný právník. Svoji první povídku publikoval v devatenácti letech v nejstarším dosud vycházejícím tureckém literárním časopise Varlik (Přítomnost). Následovala smršť dalších, za něž posbíral náruč ocenění a které dosud shrnul do osmi knih. Jeho povídky jsou jazykově i obsahově úsporné, mistrovskou hrou s náznaky a zhušťováním významu dokáží i na malém prostoru vyjádřit tolik, co druhdy rozsáhlejší próza. V roce 2009 Çelik publikoval svůj první román, nazvaný Dünyanin Ugultusu (Hukot světa). „Věřím, že literaturou lze prohlubovat schopnost empatie. Literatura pomáhá propojovat naše příběhy s příběhy lidí kolem nás. Nastavuje nám zrcadlo. Když sledujeme cizí příběh, zabýváme se tím i sami sebou. A to není málo,“ říká autor.
