Pavel Tomeš: Zní to trapně, laskavý humor, ale i vtip umí literaturu

Královopolák Pavel Tomeš byl a bude na Měsíci autorského čtení jistým zjevením. Zatlouci ho do škatule humor by byla velká chyba. Ukazuje totiž intelektuálům, že intelekt nemusí být sumou načtených vědomostí, ale jen obyčejným myšlením a hloubáním nad libovolným tématem. Jedné škatulky se Tomeš přeci jen nevyhne – fejetonu. Tento publicistický žánr sice již umírá po meči, a možná je to dobře, protože v rukou polovzdělaných mediálních manažerů dneška by vypadal jako vařečka v pravici Jana Žižky.

V životopisu má zaznačeno: publicista, stand-up komik a reklamní textař. V novinách se živil jako editor brněnské Rovnosti a týdeníku Sedmička, která právě tiskla jeho fejetony. „Já jsem se ve psaní fejetonů vyškolil v týdeníku Sedmička, protože mi tam dali k jejich psaní prostor,“ prohlásil Tomeš na MAČi v roce 2012 v Brně. „Každý týden jsem je musel napsat, člověk se s tím tak dlouho řeže, dokud s tím není spokojený on sám, nebo někdo, kdo si to přečte,“ přiblížil své „literární“ začátky.

Šovinismus vtipu

Do světa knižní produkce vstoupil v roce 2010, kdy vyšel první výběr fejetonů Facky z Marsu. Tomeš se drží reality a zdravého rozumu, který ochucuje obyčejnou, suše humornou polevou. A právě ve zmíněném roce 2012 pokračuje knihou fejetonů Zápisky malého tyranosaura. S fejetony prorazil i na obrazovce České televize Brno – v pořadu Kultura v regionech. Psaním se živí. Umí se bavit nad reklamou a rozdává svůj komediální dar: vystupuje v stand-up pořadech Na stojáka a NaMikrofon.

U Tomeše nejde ani tak o onen košilatý komický dar a šovinismus „dělání vtipu“, protože nepíše s cílem vykalkulovat vtipnou pointu a rozesmát společnost či publikum. Drobí své pohledy na věc, rozebírá vybrané téma z takových úhlů, že výsledkem je prostě pravdivější náhled. A ten jeho humor je jen obyčejným vysvobozením z nesmyslnosti doby, v níž musíme žít.

Prozradil a prozrazuje na sebe mnohé, což je jednou z největších předností fejetonů. I to, že je vášnivý šachista a že šachy jsou a budou mezi ostatními sporty vždycky trošku nepatřičné.