Den jedenadvacátý: Co je třeba k tomu, aby se dav snížil k násilí
László Márton
21. 7. úterý – 19.00 – Brno
22. 7. středa – 19.00 – Ostrava
Prozaik, dramatik a překladatel László Márton se narodil v roce 1959. Vystudoval na univerzitě ELTE v Budapešti maďarštinu, němčinu a sociologii. Pracoval jako redaktor a od roku 1990 je spisovatelem na volné noze. První sbírku novel Nagy-budapesti Rém-üldözés (Velko-budapešťské Příšero-pronásledování), vydal v roce 1984, a po ní vydal pětadvacet děl: romány, povídky, dramata, eseje. Románový cyklus Testvériség (Bratrství, 2001–2003) pomocí fikce propojuje období turecké expanze v Uhrách s kulturní pamětí doby baroka. V románu Két obeliszk (Dva obelisky, 2018) zachycuje vztah rakouské baronky „Sidonie N.“ a vídeňského novináře „Karla K.“. První polovina děje se odehrává v českých Janovicích a na Konopišti. „V románu jsou vzpomínány obě pekelné války 20. století i Valpuržina noc. Nepopisuje však válečné události, ale jejich precedenty. Jako kdyby autora zaměstnávalo především to, co je třeba k tomu, aby se z davu stal nadšený stoupenec násilí,“ napsal Edit Domján.
Lidmila Kábrtová
21. 7. úterý – 20.30 – Brno
22. 7. středa – 20.30 – Ostrava
Narodila se v roce 1971 v Náchodě. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a marketingovou komunikaci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Vydala prózy Koho vypijou lišky (2013) a Místa ve tmě (2018), o níž publicista Daniel Mukner napsal: „Místa ve tmě […] obsahují dvanáct povídek kratšího či středního rozsahu, jejichž protagonistkami jsou bezvýhradně ženy. Ženy, které jsou opuštěné, utlačované, využívané či zneužívané dominantními a nestálými muži. A které na sebe napříč povídkami opakovaně narážejí.“
István Vörös
21. 7. úterý – 19.00 – Ostrava
István Vörös je básník, překladatel, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog, který se narodil v roce 1964. Vystudoval hungaristiku, historii a bohemistiku na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. Píše básně, ale věnuje se i próze, dramatu a esejistice. Překládá českou poezii (Holan, Halas, Blatný, Skácel, Wernisch, Hruška a další). Jeho texty se vyznačují nápaditostí a hravostí, inspiruje se rozličnými díly světové literatury - od klasických maďarských říkanek přes žalmy, haiku až po Knihu o Cestě a její síle mudrce Lao-c’. „Jedním ze znaků kvalitního díla může být vzrušující rovnováha mezi novátorstvím a tradicí, skutečnost, že autor projeví osobitý vztah k tradici a uchopí ji jinak než jeho předchůdci. Básně můžeme číst jako pasivní texty, ale můžeme je i aktivizovat, pokud změníme svoji čtenářskou strategii. V takovém případě nám můžou změnit život.“
Adéla Knapová
21. 7. úterý – 20.30 – Ostrava
Narozena v roce 1976 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuje jako novinářka, od roku 2009 v týdeníku Reflex. Nositelka ceny Mladý Hemingway. Vydala čtyři prózy: Nezvaní (2003), Nemožnost nuly (2016), Slabikář (2017) a Předvoj (2019). Podle nakladatelské anotace novinky autorka „přichází s novelou spojující konec šedesátých let minulého století s vlnami moře, blížící se budoucností i genetickou nepůdou obřího skleníku plného rychlohrachu a očipovaných zaměstnanců“.
Марина Гримич
21. 7. – 21.30 – Львів
Spisovatelka, antropoložka, etnoložka, folkloristka, profesorka, vydavatelka a manažerka kulturních projektů Maryna Hrymych se narodila v roce 1961 v Kyjevě. Její první básně se objevily v časopisech, ale dlouhou se věnovala hlavně vědě - je autorkou několika monografií a redaktorkou vědeckých monografií a sbírek. Některá beletristická díla vydala pod pseudonymem Lyuba Klymenko. Její hra "Frieda" byla uvedena v Berdychivském divadle hudby a dramatu (2019). Její texty byly přeloženy do francouzštiny, angličtiny, polštiny, češtiny a arabštiny. V roce 2004 založila nakladatelství Duliba. Nový román Maryny Hrymych „Klavka“ pojednává o životě ukrajinských spisovatelů v roce 1940 a stal se bestsellerem a získal mnoho ocenění.
