doporučujeme
Bělorusko4 –
16. 04. 19

Pjatro Vasjučenka: Rozhodl jsem se, že vám přečtu pohádky...

„Jsem autorem šestnácti knih, mezi kterými jsou prózy, povídky, pohádky, eseje a kritická díla. Do češtiny jsou přeložené povídky i pohádky. Povídky by byly dlouhé, eseje také, tak jsem se rozhodl, že vám přečtu pohádky...“ spustil na MAČi v Brně Pjatro Vasjučenka.

„Hájek, lán, pastvina, krávy, prasata, ptactvo, všechno přišlo vniveč pro tu jejich nezřízenou chuť k jídlu,“ zaznělo v pohádce Hlad je špatný pán

Pjatro Vasjučenka (Пятро Васючэнка) se narodil v Polocku. Absolvoval Fakultu žurnalistiky v Minsku a obhájil disertaci na Ústavu literatury Akademie věd. Věnuje se literární kritice a literární vědě, píše hry, povídky, pohádky a eseje.

Jeho kniha pro děti od 8 do 85 let – Žili byli pánové Kublický a Záblocký – získala v roce 2004 Cenu Kruhu volných literátů jako nejlepší kniha roku.

Ukázky z jeho tvorby byly publikovány česky v Antologii běloruských povídek, sborníku Neznámé Bělorusko a v časopise Rozrazil (číslo 10, ročník 2006).

Na živobytí v ruštině...

Autor se na programu festivalu Měsíc autorského čtení objevil 16. července 2007 v Divadle Husa na provázku. Akce se odehrávala v časech, kdy bylo Lukašenkovo Bělorusko v médiích označováno za jednu z posledních evropských diktatur.

Autory tamnímu režimu nepohodlné vybíral Sjarhej Smatryčenka. „Běloruská literatura rozhodně má co nabídnout, byť je v cizině relativně neznámá. Vyvíjí se dynamicky, i když má určité potíže politického, respektive ideologického či ekonomického rázu. A protože vydat tištěnou knihu je u nás téměř nemožné, velmi populárními se v Bělorusku staly literární blogy na internetu,“ řekl tehdy brněnské MF DNES.

Ten prozradil na autora patnáctého běloruského večera v Brně (festival tehdy nabídl první čtení až 2. července  pozn. MAČ) například to, že si na život vydělával psaním na objednávku. „Významný běloruský spisovatel Pjatro Vasjučenka se mi jednou přiznal, že když potřeboval peníze, pokaždé sedl ke stolu a pod pseudonymem napsal nějaký ,ženský románʻ. A není jediným literátem, co si vydělával takovými bokovkami,“ nastínil Sjarhej Smatryčenka s tím, že v ruštině, protože ta je v Bělorusku považována za ,kulturnější jazykʻ než ,mužická běloruštinaʻ.