Natallja Babinová: Přivezla jsem bonbóny z mého rodného města Brestu

Autoři na festivale Měsíc autorského čtení dělali už téměř všechno. Ale Běloruska, která rozdává bonbóny, to bylo originální. „Jsem velmi vděčná všem, kdo sem přišli: Protože si nejsem jistá, zda se vám bude to, co budu číst, líbit, přivezla jsem bonbóny z mého rodného města Brestu,“ vysvětlila Natallja Babinová.

„Nabídněte si,“ dodala a poslala sladkosti do sálu. Číst začala zostra. Přečetla návod, jak se zbavit čerta. Jednou provždy... Její literární postava – žena na konci těžkého pracovního dne – umlátila tu nemilou návštěvu svrškem s menstruační krví. „Dodnes nevím, zda je krev menstruačních měsíčků tak nápomocná proti čertům, nebo se zastyděl, že se lekl smrtelnice,“ líčí její postava.

Babinová pochází z ukrajinsky mluvící vesnice na pomezí Běloruska, Ukrajiny a Polska. Píše bělorusky, eseje též ukrajinsky. Texty publikuje od roku 1994, ale první kniha Krev nesmí být vidět jí vyšla až o desetiletí později. napsala i román Rybí město. Do češtiny byla přeložená její povídka Bál, která vyšla v Antologii běloruských povídek (Větrné mlýny 2006).

„Ona ho očekávala na druhém konci prostorného sálu; přitančil elegantně na svých popraskaných lakýrkách až k ní, jeho dlaně navykle pocítily její ruku i pas a začali spolu klouzat po odřeném parketu. Reproduktory nesnesitelně řvaly; hloubky zněly o dva tóny níž a při vysokých tónech se z jejich černých útrob ozýval jekot a pískot. Zpod podrážek prince a princezny se zdvihalo mračno prachu,“ napsala například v úvodu povídky Tanec, kterou v roce 2005 otiskl časopis Host.

Nejzajímavější otázka

Ukázku z románu, kterou přečetla na MAČi, přirovnala ke skutečnému obrazu současného Běloruska. „Přivezla jsem s sebou tři své knížky a ráda bych je věnovala těm, kteří mi položí nejzajímavější otázku,“ pronesla autorka na začátku debaty.

„Píšu o politice, o životě žen, o rození dětí, ale o tom, o čem budu psát dále, o tom vůbec nic netuším,“ odvětila na jeden z dotazů. „Má díla nejsou autobiografická, ale řada jejich příběhů se skutečně stala,“ přiblížila Brnu.

Hned po návratu z MAČe literární festival velmi pochválila. „Byla jsem velmi překvapena a fascinována, že jsme byli pozváni na festival, který se koná již 8. rokem v řadě. Oceňuji vysokou úroveň organizace, všichni autoři jsou velmi vděční vydavatelství Větrné Mlýny a osobně také panu Smotrichenkovi, který se na akci také podílel,“ uvedla běloruským médiím po návratu autorka.