Den patnáctý: Rodina je místem bolesti a neúplnosti
Edina Szvoren
15. 7. středa – 19.00 – Brno
16. 7. čtvrtek – 19.00 – Ostrava
Povídkářka Edina Szvoren se narodila v roce 1974 a je učitelkou hudební teorie a četby notového zápisu na Hudební střední škole a Gymnasiu Bély Bartóka, kde sama maturovala. Na Vysoké škole Ference Liszta vystudovala dirigování. V roce 2010 jí vyšla sbírka povídek s názvem Pertu (Tykání). Za knihu Nincs, és ne is legyen (Není, a ať ani nebude, 2015) získala Literární cenu Evropské unie. Věnuje se tématu rodiny, nemožnosti a iluzi rodinného bytí. Její textky jsou plné bolesti, neúplnosti, pokřivení, zobrazuje beznadějné stavy, z nichž nelze vystoupit. Vyznačuje se dokonale zformovanou a důkladně promyšlenou strukturou. Přiznává, že jsou pro ni jako čtenářku i spisovatelku výzvou prózy s razantními zlomy, ať už příběhovými, či formálními. „Krátká próza je takřka nutně expresivnější, impulzivnější než román. Pokud můžu využít hudebního přirovnání, je jako kánon: jeden každý hlas se k něčemu vztahuje, něco imituje, nic není mimo téma.“
Radka Denemarková
15. 7. středa – 20.30 – Brno
16. 7. čtvrtek – 20.30 – Ostrava
Spisovatelka, překladatelka, scenáristka a dramaturgyně, autorka monografií Evalda Schorma (Sám sobě nepřítelem, 1998) a Petra Lébla (Smrt nebudeš se báti, 2008), Radka Denemarková je stálicí festivalu MAČ. Narodila se v roce 1968 v Kutné Hoře, vystudovala germanistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově, poté pracovala v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a jako dramaturgyně v Divadle Na zábradlí. Od roku 2004 je na volné noze. Je autorkou mezinárodně ceněných a hojně překládaných románů A já pořád kdo to tluče (2005), Peníze od Hitlera (2006), Kobold (2011), Příspěvek k dějinám radosti (2014) a Hodiny z olova (2018).
Benedek Totth
15. 7. středa – 19.00 – Ostrava
Spisovatel se narodil v roce 1977, přeložil také přes padesát amerických a anglických románů. V roce 2014 vydal svůj první román Holtverseny (Mrtvá soutěž) a stal se autorem, se kterým se v Maďarsku počítá. Tématem jeho detektivně laděné prvotiny je doba dospívání se vší její zranitelnou křehkostí. Román Az utolsó utáni háború (Post-poslední válka), který vydal o tři toky později, je postapokalyptickým dobrodružným příběhem chlapce, který se spolu se zraněným americkým výsadkářem pustí do země nikoho, aby našel svého mladšího bratra, o kterém se domnívá, že je mrtvý.
Jiří Sádlo
15. 7. středa – 20.30 – Ostrava
Český přírodovědec a biolog se narodil v roce 1958 v Praze. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR. Píše odborné texty (například Vegetace křovin třídy Rhamno-Prunetea v České republice, 1991; Sanace a rekultivace po lomové a důlní těžbě, 2002) i esejizovanou beletrii: Prázdná země (2007), Praha a Brno (2015), Mlsné čenichání jihovýchodním směrem (2015). Zajímá ho krajina stejně jako národní kuchyně. Je kulturní antropolog, který dle vlastních slov provádí „cosi mezi archeologií, geobotanikou a vybíráním popelnic“.
Світлана Ославська
15. 7. – 21.30 – Львів
Reportérka a cestovatelka se narodila v Severodonetsku v Luhanské oblasti. Studovala etno-kulturní studia a kulturní teorii na Charkovské akademii kultury a na Kyjevsko-mohylovské akademii. Žije v Ivano-Frankivsku, ale mnoho času tráví na cestách, odkud píše své zprávy a reportáže. V letech 2015 –2019 cestovala do Turecka a ze zápisků sepsala knihu „Crescent, Cross a Peacock. Cesta do Mezopotámie“ (2019). Jedná se o příběhy o Turecku mimo letoviska a tradiční turistické destinace. V jejích textech vystupuje řada obyvatel země: křesťané, Yazidiové, Syřané, uprchlíci, „teroristé“.
