Spisovatelka, scénáristka a novinářka. První povídkovou sbírku, Jednohlasně, vydala v osmnácti letech. Od té doby napsala celou řadu scénářů a divadelních her, dále vydala i několik sbírek prózy a tři romány. Její eseje a články se pravidelně objevují v populárním časopise Anabechdi. V roce 2012 byl úryvek jejího románu Jaguáří techno zařazen do německé antologie současných gruzínských spisovatelek a celá antologie po něm byla pojmenována. V současnosti působí autorka jako producentka každodenní talk show Druhé poledne na televizním kanálu Rustavi 2, spravuje tbiliský kulturní průvodce Tbilisi Out, stará se o děti a nadále aktivně tvoří. Expresivní povaha a mimořádné charisma jí vynesly role v pěti filmech.
Ukrajinista (autor historické reportáže Pirat stepowy [Stepní pirát] o ukrajinském anarchistovi a revolucionáři Nestoru Machnovi), znalec kultury a zapálený ornitolog-samouk. Právě vášeň pro ornitologii mu vynesla nominaci na Paszport Polityki 2016 za knihu Dwanaście srok za ogon [Dvanáct strak za ocas]. Během práce na této knize projezdil Łubieński celé Polsko a zkoumal fenomén migrace ptáků. Zapáleně v ní vypráví o rorýsech, kosech i vrabcích a pro svá přírodovědná pozorování volí formu humanistického pojednání. Vede svůj blog Dzika Ochota (Divoká nálada) a pořádá ornitologické výlety.
S mladými básníky a umělci založil před lety Síť alternativní poezie a později skupinu Růžový autobus. Dvě z jeho povídek vyšly v každoročně vydávané antologii Patnáct nejlepších gruzínských povídek, básnická sbírka Půlnoční tanec pro rakovinu se stala debutem roku 2013. V roce 2010 a 2012 se účastnil řady literárních workshopů a festivalů v Bratislavě, Istanbulu a v Praze: Založil festival Insomnia, první žánrovou literární událost v Gruzii věnovanou sci-fi, fantasy a hororu. V roce 2015 vystoupil na World Science Fiction Convention ve Spojených státech. V roce 2016 vydal e-knihy povídek Zombie, která měla ráda literaturu. Píše "přímou poezii" a verbalizuje v ní intimní a erotická témata. „Zaza je spisovatel, kterého se vyplatí sledovat. Jeho básně oslavují život, aby mu vzápětí spílaly, a za krk mu dýchají duchové Kerouaka a Bukowského,“ píše velšský spisovatel Richard Gwyn. „Je to překrásný nový svět, který čeká na dobytí.“
Absolvent Fakulty žurnalistiky na Univerzitě Karlově se živil jako topič, kolportér tisku, noční hlídač a čerpač vody. Proslul jako svérázný písničkář, který založil několik skupin - například Mozartovy koule. Petr Fiala z Mňágy a Žďorp se postaral o Janotovu nejvýraznější medializaci, když předělal jeho skladbu Zrychlený vlak s proslaveným refrénem „I cesta může být cíl“. V roce 2016 vydal své „sebrané písně“ na osmi CD pod titulem Ultimate Nothing. Je autorem čtyř knižních publikací: Ty texty (texty písní, 1991), Neslyšící děti (fejetony, 2008), S-rové dřvo šptně HŘÍ (drobná próza, eseje, komiksy, 2014), Kytaru s palmou (texty písní, 2015). „Myslím, že i mě vždycky zajímal skok do propasti, abys zkusil, jestli dokážeš letět,“ řekl kdysi.
Básník, prozaik, publicista. Pochází z česko-německo-polsko-ukrajinské rodiny. Vystřídal různá zaměstnání (figurant v Lesoprojektu Teplice, noční hlídač kravínů v Bohumilicích, strážce Chráněné krajinné oblasti Šumava a nyní je pozorovatel počasí na meteorologické stanici Churáňov. Je spoluzakladatelem literární Skupiny XXVI. Vydal na dvacet knížek, zejména sbírek poezie, například Otisky dlaní (1990), Ohrožen skřivanem (1994), Silentio pro smíšený sbor (2009), Kámen v botě (2012), Chraplavé chorály (2013) a A zavaž si tkaničky (2016).