Viděl nejlepší vojáky umírat „opuštěný v převlíkárnách Evropy“

Pavel Zajíc se narodil v roce 1988 v Dačicích. V Brně vystudoval uměnovědu. V roce 2012 se stal laureátem Literární soutěže Františka Halase a za rok debutoval sbírkou Ona místa. Redaktoruje v nakladatelství a revue Weles. Zpívá bas v mužském pěveckém sboru Láska opravdivá. Žije v Brně.

Publikoval ve většině tuzemských literárních časopisů a v ročence Nejlepší české básně 2015. Nové básnické texty vydalo nakladatelství Větrné mlýny pod názvem Peníze.

„Psal jsem asi od patnácti let, pak jsem na tři roky úplně přestal a věnoval se práci. Pak jsem si jednoho dne zadal do Googlu literární soutěže. Poslal jsem starší věci. A pak prostě soutěž, vyhlášení, vydání knížky. Ten skok zpět do světa poezie byl úplně náhlý,“ přiznal o svém psaní.

„Zapálili jsme dům po otci, praktické cvičení k zakončení čtyřicetiletého / pracovního cyklu. Z našetřených peněz vykoupíš pozůstalost lepších / lidí, obrazy, zdobné dýky, stříbro.“ Tak zabásnil Karlovi Škrabalovi na Nedělní chvilce poezie.

Zajíc ale třeba hledá i souvislosti. „...viděl jsem, jak nejlepší vojáci umíraj opuštěný v převlíkárnách Evropy...“

Pavel Zajíc se na Mači objevil v roce 2016, vystoupení yse jmenoval Ostravský přírodopis & hosté z jihu (Brno). „Zajíc a vlk mají společného víc než nabízí ten známý kreslený seriál. Mají podstatnější blízkost. Jsou citliví a plaší... Zajíc je tvor, který žije samotářsky a je velmi tichý... V přírodě se projevuje velmi nenápadně. Umí se dlouho dobře nehýbat. Umí se nechat celý zasněžit v poli,“ řekl před jeho čtením moderující básník Petr Hruška.