Karol Maliszewski: Amatéři mají bezstarostný lyrický rodokmen
Karol Maliszewski se narodil v roce 1960 a patří k významným polským literárním kritikům, Kromě toho vydal také prozaická díla a sbírky básní. Jeho verše byly také přeloženy do češtiny. Přednáší na Vratislavské univerzitě, učil také na základné škole.
Zatímco vědě se věnuje profesně, verše tvoří živelně. „Verše mě napadají v tramvaji, v autě cestou do školy. To pak musím zastavit a vše zapsat. Básnění je u mě záznamem okamžitého vnuknutí, které již dále neupravuji.“ Proto jeho poezie působí syrově, drsně, stroze, místy cynicky.
V Polsku o něm koluje bonmot, že pokud někdo přečte víc než polovinu roční produkce básní napsaných v polštině, je jím Karol Maliszewski. Rozdělil polskou poezii 80. a 90. let na klasickou a barbarskou část.
Básník je také hojně obsazovaným porotcem literárních soutěží, takže za nimi také hodně cestuje. „Hodně píšu na cestách, vyvolává to ve mně jinou dynamiku myšlenek, asociací a obrazů. Domácí psaní je klidnější, cestující je ovládán duchem nervozity, nestálosti i jakéhosi podivného žalu. Hodně textů jsme napsal ve vlacích. Nyní píšu hlavně v hotelovém pokoji,“ popsal autor. „Potřebuji tyto hodiny osamělosti, abych se na svůj život mohl podívat z jiné strany.“
Ale zpátky k festivalům poezie. „Dobře připravený festival poezie může být událostí, která dlouho zůstává v paměti města.“ Maliszewski rovněž nevnímá rozdíl mezi poetickou provincií a poetickým centrem. „Nevidím jasné hranice poetické provincionalismu, protože někdy můžu v Krakově nebo ve Vratislavi rozmlouvat s básníky tuze provinčními, s úzkým světonázorem a zanedbatelným smyslem pro tvůrčí svobodu. Kde začíná nebo končí provincie? A ještě horší je to s definicí centra…“
Autor se často zamýšlí i nad vlastnostmi básníka-profesionála. „Jak určit limity amatérství v poezii? Jsem přesvědčen, že amatéři jsou čistší a nesobečtí a hlavně mají bezstarostný lyrický rodokmen. Nikdy o nich třeba neuslyšíte - ale dělají to, co dělají, a pečlivě vytvářejí svět a nacházejí jeho jazyk. To však neznamená, že i mezi amatéry není jakási neliterární špína, ale to už je jiné téma.“
