Náš život je náhoda. Nemyslím si, že vše je napsáno předem.
Seriál Ukrajinská čítanka v tomto díle přináší medailon hudebníka, básníka, esejistu a kulturního organizátora Hryhorije Semenčuka. Celý cyklus natočený v produkci Větrných mlýnů odvysílala Česká televize, Telewizja Polska, Rozhlas a televízia Slovenska. Tento díl režírovala Zuzana Liová.
Hryhorij Semenčuk se narodil roku 1991 v Chmelnyckém. Vystudoval ukrajinistiku ve Lvově. Byl spoluzakladatelem hudebního projektu DrumTYátr, v němž účinkuje spolu s básníkem a spisovatelem Jurkem Izdrykem. Vystupoval na řadě literárních festivalů - LitTer, Den nezávislosti s Machnem či Kyjivski lavry - a performancí. Vydal básnickou sbírku Vnitřní džihád (2012), ke které poznamenal: "Ukrajina není žádná EU, ale vnitřní džihád".
"V 10 letech jsem chtěl být počítačový programátor, ve 14 letech jsem zatoužil po vojenské střední škole, v 15 jsem začal psát básně a hrál v amatérském divadle, v 16 už přišly rockové kapely. A díky tomu, že jsm se věnoval kultuře, mohl jsem se setkat s podobně smýšlejícími lidmi z celé Ukrajiny," popisuje svůj umělecký postup.
"Náš život je náhoda. Nemyslím si, že vše je napsáno předem. Je to tak, že pokaždé, když se po tom pídímé, musíme si vybrat. A naše volba je černá nebo bílá. Toto není ono "dobré" nebo "zlé", ale prostě jde o radikálně odlišné možnosti," poznamenal v jednom rozhovoru.
Hudbě se začal věnovat proto, že se mu líbí zhudebňovat verše. "Hlavním důvodem je přeměnit literaturu na akci. Chtěli jsme připravit sérii koncertů, takovou roadmovie. První vystoupení byly jako rozhlasové přehlídky. Časem se naše dovednosti zlepšily a vytvořili jsme si nezávislou hudební část. Udělali jsme to sami sami bez pomoci odborníků. Všechny skladby, které jsou na internetu, jsou zaznamenávány doma, s notebookem a kytarou," popisuje s tím, že kapela DrumTYátr zaplňuje mezeru intelektuální hip-hop, trip-hop a elektronické scény. "Podle mého názoru ukrajinská hudba byla ve skutečnosti neexistuje."
Květnové
když kráčím slunečním městem k bankomatu,
tak mé srdce se plní radostí a žalem
konečně můžu vzít vše co vydělal jsem
leč budu muset dávat a dávám já nerad...
pln úzkosti, zamyšlený a smutný
já kráčím dál tím žlutým květnem,
a bankomaty usmívají se výchovně,
a šťáva z višní prýští z kašen.
