Den osmý: Literatura jsou v podstatě samá kouzla a čáry
Filip Florian: Kouzla a čáry – Rumunsko
08. 07. pondělí – 19:00 – Brno
09. 07. úterý – 19:00 – Košice
10. 07. středa – 19:00 – Ostrava
11. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
12. 07. pátek – 20:00 – Львів
Narozen 1968 v Bukurešti, prozaik. V devadesátých letech se živil jako novinář a korespondent Svobodné Evropy a Deutsche Welle. Ke hvězdám jej v sedmatřiceti letech vystřelila prvotina Degete mici (Malíčky), román o iracionální atmosféře v Rumunsku devadesátých let, kniha se vzápětí objevila na pultech knihkupectví také v Maďarsku, Polsku, Německu, USA, Slovinsku, Slovensku, Itálii, Španělsku, či Bulharsku. Další prózu, Băiuţeii (Kluci), napsal spolu s bratrem Mateiem, v ironicko-nostalgickém tónu zde popisuje své dětství na jedné z periferií Bukurešti. V oceňovaném historickém románu Zilele regelui (Dny krále) se vrací do 19. století, kdy se vlády nad sjednoceným Valašskem a Moldavskem ujímá Karl z rodu Hohenzollernů. Zatím poslední jeho román, Toate bufniţele (Všechny sovy), prostřednictvím vzpomínek konfrontuje realitu komunistického režimu s nezkaženým dětským viděním. „Když se ponoříte do stránek nějaké knížky, je to jako kdybyste sledovali kouzelnické představení. Literatura jsou v podstatě samá kouzla a čáry,“ říká.
Petro Jacenko: Psaní jako „úsporný startup“ – Ukrajina
08. 07. pondělí – 20:30 – Brno
09. 07. úterý – 18:00 – Košice
10. 07. středa – 20:30 – Ostrava
11. 07. čtvrtek – 19:00 – Wrocław
12. 07. pátek – 18:30 – Львів
Spisovatel, novinář, lektor tvůrčího psaní. Narodil se a vyrostl ve Lvově (často píše právě o svém rodném městě); pracuje ovšem ve sféře ІТ. Jacenko je vítězem celoukrajinských literárních soutěží Noví autoři a Smoloskyp, stipendistou programů Gaude Polonia a Bank Austria Literaris. Napsal osm prozaických knih. Jeho texty jsou přeloženy do němčiny a polštiny. V prosinci 2018 obdržel ve Lvově Cenu města literatury UNESCO za steampunkový román o klasikovi ukrajinské literatury konce 19. století Ivanu Nečuji-Levyckém, Nečuj. Nemov. Nebač (název shrnuje trojici hlavních hrdinů, doslova ho ale lze přeložit jako Neposlouchej. Nemluv. Nedívej se). Říká, že při práci na knize použil technologii „úsporného startupu“: měl neustálou zpětnou vazbu od budoucích čtenářů. Společně s manželkou, autorkou dětských knih Halynou Tkačuk, také vytvořili kurz s názvem Programujeme… strašidelné příběhy, kde se žáci prvního stupně mohou zároveň naučit základy programování i tvůrčího psaní.
Weronika Murek: Feinweinblein a jiné hry – Polsko
08. 07. pondělí – 18:00 – Košice
09. 07. úterý – 20:30 – Ostrava
10. 07. středa – 19:00 – Wrocław
11. 07. čtvrtek – 18:30 – Lvov
ročník 1989, absolventka Fakulty práva a veřejné správy Slezské univerzity v Katovicích, kde také v současnosti žije. Za svou debutovou sbírku povídek Uprawa roślin południowych metodą Miczurina získala Literární cenu Witolda Gombrowicze. Kritika díla vyzdvihovala autorčin výrazný jazykový sluch a svobodu při tvorbě groteskního světa, který je v její knize zachycen. Autorka byla již v počátcích své tvorby oceněna i za svou tvorbu pro divadlo – v roce 2015 získala Gdyňskou cenu za nejlepší drama. Letos na jaře vyšla sbírka jejích divadelních her Feinweinblein.
Adrian Schiop: Píšu o sobě – Rumunsko
08. 07. pondělí – 19:00 – Košice
09. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
10. 07. středa – 20:30 – Wrocław /
11. 07. čtvrtek – 20:00 – Lvov
Spisovatel, žurnalista, narozen 1973 v třítisícovém Porumbacu de Jos na jihu Rumunska. Vystudoval lingvistiku a rumuský jazyk a literturu, živil se jako venkovský učitel, nebo malíř pokojů, nakonec si pořídil doktorát z antropologie. „Vyzkoušel jsem toho už tolik, že antropologie je jenom třešnička na dortu diletanta,“ podotýká. Ve své dizertační práci pojednal „manele“, čili popfolkový žánr, který je v Rumunsku vnímán jako hudba nejnižších společenských vrstev. Je autorem tří románů: pe bune/pe invers (na rovinu/naruby), Zero grade Kelvin (Nula stupňů Kelvina) a Solda?ii. Poveste de Ferentari (Vojáci. Příběh z Ferentari). Všechny jeho knihy mají autobiografický charakter, nejsilněji posledně jmenovaná, popisující homosexuální vztah antropologa Adiho s členem romského klanu z bukurešťského slumu Ferentari. Podle knihy vznikl v režii Ivana Mladenoviće stejnojmenný film, v němž si Schiop zahrál titulní roli.
Alina Nelega: Dýchat zhluboka – Rumunsko
08. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
09. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
10. 07. středa – 20:00 – Lvov
Dramatička, novinářka, prozaička, divadelní a rozhlasová režisérka, narozena 1960. První svou divadelní hru, Nascendo, uvedla na scénu v šestatřiceti letech, o rok později založila Dramafest, divadelní festival zaměřeny´ na současné rumunské drama. V současnosti profesorka na Akademii múzických umění v rodném Târgu Mure?, kde přednáší dramatickou tvorbu. Mj. autorka monodramatu Amalia dýchá zhluboka (Amalia respiră adânc), či románu Jako by se nic nestalo (Ca ?i cum nimic nu s-ar fi întâmplat), kde zachytila bídu i lesk rumunských osmdesátých let, k tomu poznamenala: „Komunismus ovlivnil naše chování i náš vnitřní život, třeba tím, jak podporoval, vyživoval a pěstoval nacionalismus, homofobii, nebo sexismus.“
Milo Janáč: Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu... – Slovensko
08. 07. pondělí – 20:30 – Ostrava
09. 07. úterý – 19:00 – Wrocław
10. 07. středa – 18:30 – Lvov
Narodil sa v roku 1975 v Gelnici. Vyštudoval kulturológiu na Filozofickej fakulte Prešovskej univerzity, prešiel niekoľkými slovenskými médiami, potom sa živil ako barman, aktuálne je zamestnancom oddelenia kultúry mestského úradu vo svojom rodisku. V roku 2018 vydal prozaickú prvotinu Milo nemilo. K jej genéze hovorí: „Nič také som neplánoval. Mali sme s kamarátom v Gelnici krčmu a ja som začal na facebook písať naše každodenné príhody. Na moje prekvapenie to začali ľudí veľa čítať a zdieľať. Potom sa ozvali chlapci z Dailymale, to je taký slovenských web, ktorý slovenskí fašisti označujú za nihilistický portál s neznámym cieľom. Tam som potom písal tieto príhody na pokračovanie. Nakoniec toho materiálu bolo toľko, že som z toho urobil knihu.“
Pavel Kolmačka: Smrt myši, nápor vichru – Česko
08. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
09. 07. úterý – 18:30 – Lvov
Autor pěti sbírek spirituální poezie (prvotina Vlál za mnou směšný šos, 1994, naposledy Život lidí, zvířat, rostlin, včel, 2018), románové skladby Stopy za obzor (2006) a souboru deníkových zápisů Jedna věta (2012). Narozen 1962 v Praze. Tamtéž vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, později pak religionistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Prošel různá zaměstnání (sanitář v ústavu sociální péče a v domově důchodců, překladatel, středoškolský učitel aj.). „Vše, co se děje, je v textu Života kladeno jako fakt. Autor skutečnosti zachycované v básních pouze reflektuje: nijak nehodnotí smrt myši, nápor vichru ohýbající břízy ani čínskou těžbu zlata. Popisuje dění ve světě z nadhledu či odstupu, jako by on byl pouze pozorovatel, zatímco činitelé jsou ti druzí, ať už lidé, zvířata, nebo věci,“ napsala o jeho novince Klára Soukupová.
Simona Popescu: Nadskutečnost – Rumunsko
08. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
09. 07. úterý – 20:00 – Lvov
Básnířka, prozaička, esejistka narozena 1965. Absolvovala Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, dnes tu působí jako docentka na Katedře rumunské literatury. Své první tři sbírky básní z devadesátých let shrnula v autorské antologii Juventus ?i alte poeme (Juventus a jiné básně). Aby přiblížila poezii studentům, vydala básnickou knihu Lucrări în verde. Pledoaria mea pentru poezie (Zelené práce. Má obhajoba poezie). Autorka autobiografické prózy Exuvii (Svlečené kůže). Okouzlil ji surrealismus, cítí spřízněnost se spisovatelem Gellu Naumem, jež je klíčovou osobností rumunského surrealistického hnutí, věnovala mu dvě esejistické knihy: Salvarea speciei. Despre suprarealism ?i Gellu Naum (Záchrana druhu. O surrealismu a Gellu Naumovi),Clava. Critific?iune cu Gellu Naum (Clava. Kritifikce s Gellu Naumem) a připravila kritické vydání jeho díla. „Surrealisté jsou velmi vnímaví vůči poezii běžného světa. I toho, který nevidíme. Ona existuje!,“ říká.
Богдан-Олег Горобчук: Щогла для сучукрліту – Україна
08. 07. – 18:30 – Львів
Український поет художник, куратор літературно-мистецьких проектів, учасник музичних проектів «Микола і телевізор», «L'eau», «Повсякденність». Народився у 1986 році в Житомирі, живе і працює в Києві. Кандидат соціологічних наук, викладач соціології, піарник; співзасновник та арт-директор мистецького об'єднання «Щогла». Формація має на меті просування сучасного українського мистецтва, літератури, поезії, і допомагає привернути увагу до мистецького процесу за допомогою проектів на межі технологій і жанрів. Автор чотирьох авторських збірок поезії та учасник багатьох антологій поезії та прози.
Andrei Dósa: Herbář a Facebook – Rumunsko
08. 07. pondělí – 20:00 – Lvov
Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“
