Den dvanáctý: Když poezie přijde s nemocí...
Miruna Vlada: Terapie básní – Rumunsko
12. 07. pátek – 19:00 – Brno
13. 07. sobota – 19:00 – Košice
14. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
15. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
16. 07. úterý – 20:00 – Львів
Básnířka Miruna Vlada se narodila v roce 1986 v Bukurešti a publikuje pod pseudonymem, pravé jméno je Miruna Troncota. Umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“
Miloš Doležal: Čurda, jízda, studánka – Česko
12. 07. pátek – 20:30 – Brno
13. 07. sobota – 18:00 – Košice
14. 07. neděle – 20:30 – Ostrava
15. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
16. 07. úterý – 18:30 – Львів
Narozen 1970 v Ledči nad Sázavou. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově, v letech 2002–2018 zaměstnanec literární redakce Českého rozhlasu Vltava. Píše poezii, drobnou prózu, věnuje se publicistice a ediční práci. Jeho tématem je paměť rodné Vysočiny, ale hlavně křivdy, bezpráví a teror druhé světové války plus stalinismu kraje padesátých let. Vydal přes dvacet knih, naposledy Ezechiel v kopřivách (2014), Krok do tmavé noci (2015), Za (2017), Jízda na skle ochcanou strání (2017), Křižná studánka (2018), Čurda z Hlíny (2019). V roce 2011 zazářil s bestsellerem Jako bychom dnes zemřít měli, věnovaným životu a smrti faráře Josefa Toufara.
Małgorzata Rejmer: Prach a krev – Polsko
12. 07. pátek – 18:00 – Košice
13. 07. sobota – 20:30 – Ostrava
14. 07. neděle – 19:00 – Wrocław
15. 07. pondělí – 18:30 – Львів
ročník 1985, prozaička a reportérka. Absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 2009 románem Toksymia. O čtyři roky později vydala sbírku reportáží o Rumunsku Bukareszt. Kurz i krew, za který obdržela mj. Cenu Teresy Torańské udělovanou týdeníkem Newsweek a Literární cenu pro autorky Gryfia. V roce 2019 jí bylo uděleno prestižní ocenění Paszport Polityki za knihu Błoto słodsze niż miód, tentokrát věnovanou Albánii, která vypráví příběh země decimované terorem Envera Hodži, diktátora, který uvěřil tomu, že jeho země se může stát soběstačnou komunistickou tvrzí. Rejmer v současnosti žije v Tiraně, kde píše knihu o dnešní Albánii.
Svetlana Cârstean: Gravitace poezie – Rumunsko
12. 07. pátek – 19:00 – Košice
13. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
14. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
15. 07. pondělí – 20:00 – Львів
Básnířka a publicistka Svetlana Cârstean se narodila v roce 1969. Její prvotina, sbírka Floarea de menghină (Svěrákový květ), kterou vydala v devětatřiceti letech, vyvolala všeobecné nadšení a sklidila pochvalné kritiky, náruč monoha ocenění a dočkala se i řady překladů. V knize připomněla dusivý svět komunistického školství, z jehož sevření jako podobenství systémem sešněrované lidské bytosti vyrůstá „svěráková květina“. O sedm let později následovala Gravita?ie (Gravitace), básnická kniha o stavu beztíže, ztrátě blízkých a bolesti coby nejlepší přítelkyni. Další sbírku Trado napsala spolu se švédskou básnířkou Athenou Farrokhzad. Poezie v ní vede dialog s esejí o lásce, zradě a překladu. Přes mimořádný mezinárodní úspěch svých knih říká: „Z poezie se žít nedá.“ A dodává: „Ale bez ní také ne.“
Iulia Militaru: Experiment, který není – Rumunsko
12. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
13. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
14. 07. neděle – 20:00 – Lvov
Básnířka a vydavatelka Iulia Militaru se narodila v roce 1978. Ze studia medicíny zběhla na Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, kde získala doktorát z literatury. Vede nakladatelskou Skupinu frACTalia zaměřenou na experimentální poezii a okrajové žánry. O poezii napsala teoretickou knihu Metaforic i metonimic: o tipologie a poeziei (Metaforické a metonymické: typologie poezie), její první sbírka básní se jmenuje Marea Pipeadă (Velká fajfkiáda). Spolu s básnířkou Ancou Bucur a výtvarnicí Cristinou Budar vydala knížku Dramadoll, jež vede dialog mezi styly, žánry i autory. Ve své poslední básnické knize Confiscarea bestiei. O postcercetare (Zabavení bestie. Výzkum ex post) dekonstruuje a znovu tvoří poezii. Hranice svého uměleckého vyjadřování posouvá digitálními kolážemi, instalacemi a videoinstalacemi a říká: „Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání, nic víc.“
David Zábranský: Nové stěhování národů – Česko
12. 07. pátek – 20:30 – Ostrava
Narozen 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Vydal sedm próz, například Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Martin Juhás čili Československo (2015), Za Alpami (2017) a nejnověji Logoz (2019). Dále publikoval Dva dramatické texty (2018) a podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015). „Robert Holm, dánský odborník na značky, se po návštěvě čínské Šanghaje rozhodne změnit svět. S pomocí sociálních sítí se mu podaří spustit nové stěhování národů. Rozdělené společnosti se skutečně rozdělují, mezi lidmi začínají vyrůstat zdi. Kvalita životního prostředí se zlepšuje. V syrské polopoušti prosperuje Nový Berlín,“ anotuje jeho novinku nakladatel.
Myroslav Lajuk: Básník zachraňuje svět – Ukrajina
12. 07. Pátek - 19:00 - Wrocław
13. 07. sobota – 18:30 – Lvov
Narodil se na Zakarpatí (1990), žije v Kyjevě. Autor básnických sbírek Mléči! (Osote!, 2013), Metrofobie (Metrofobija, 2015), Růže (Trojanda, 2019) a románů Důchoďák (Baborňa, 2016) a Svět není stvořen (Svit ne stvorennyj, 2018). Laureát cen LitAkcent roku, Smoloskyp, Koronacija slova a dalších. Satirický román s rodinnou tematikou Důchoďák se dostal do užšího výběru Knihy roku 2016. Lajukovy básně byly publikovány anglicky, ázerbajdžánsky, arménsky, litevsky, polsky, rusky, česky (v časopisech Plav a Texty) a dalšími jazyky. „Představuju si básníka jako unikátního člověka, který neustále zachraňuje svět,” uvažuje Myroslav Lajuk. Mladý spisovatel mimo jiné moderuje pořad Čas poezie na Ukrajinské veřejnoprávní televizi a přednáší na Kyjevsko-mohyljanské akademii.
Ana Blandiana: Básnířka a bojovnice – Rumunsko
12. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
13. 07. sobota – 20:00 – Lvov
Básnířka, prozaička, narozena 1942, patří mezi nejvýraznější hlasy současné rumunské poezie. Debutovala v polovině šedesátých let sbírkou Persoana întâia plural (První osoba množného čísla). Následovaly další básnické knihy, v nichž směřuje k filozofické a etické reflexi: Călcâiul vulnerabil (Achillova pata), Somnul din somn (Spánek ve spánku) aj. Koncem osmdesátých let nesměla publikovat a žila pod dozorem Securitate. Další sbírku, Arhitectura valurilor (Architektura vln), v níž pojednává absurditu Ceau?escova režimu, vydala až po roce 1989. Je autorkou lyricko-fantastických povídek Proiecte de trecut (Průhledy do minulosti), románu Sertarul cu aplauze (Zásuvka s potleskem), několika publicistických knih a stále znovu se vrací k poezii, např. ve sbírkách Patria mea A4 (Má vlast A4), Orologiul fără ore (Orloj bez hodin) aj. Angažuje se ve prospěch občanské společnosti a lidských práv, v devadesátých letech organizovala přestavbu bývalého politického vězení Marmaţiei v Sighetu na památník obětí komunismu. Její dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků.
Petro Jacenko: Psaní jako „úsporný startup“ – Ukrajina
12. 07. pátek – 18:30 – Lvov
Spisovatel, novinář, lektor tvůrčího psaní. Narodil se a vyrostl ve Lvově (často píše právě o svém rodném městě); pracuje ovšem ve sféře ??. Jacenko je vítězem celoukrajinských literárních soutěží Noví autoři a Smoloskyp, stipendistou programů Gaude Polonia a Bank Austria Literaris. Napsal osm prozaických knih. Jeho texty jsou přeloženy do němčiny a polštiny. V prosinci 2018 obdržel ve Lvově Cenu města literatury UNESCO za steampunkový román o klasikovi ukrajinské literatury konce 19. století Ivanu Nečuji-Levyckém, Nečuj. Nemov. Nebač (název shrnuje trojici hlavních hrdinů, doslova ho ale lze přeložit jako Neposlouchej. Nemluv. Nedívej se). Říká, že při práci na knize použil technologii „úsporného startupu“: měl neustálou zpětnou vazbu od budoucích čtenářů. Společně s manželkou, autorkou dětských knih Halynou Tkačuk, také vytvořili kurz s názvem Programujeme… strašidelné příběhy, kde se žáci prvního stupně mohou zároveň naučit základy programování i tvůrčího psaní.
Filip Florian: Kouzla a čáry – Rumunsko
12. 07. pátek – 20:00 – Lvov
Narozen 1968 v Bukurešti, prozaik. V devadesátých letech se živil jako novinář a korespondent Svobodné Evropy a Deutsche Welle. Ke hvězdám jej v sedmatřiceti letech vystřelila prvotina Degete mici (Malíčky), román o iracionální atmosféře v Rumunsku devadesátých let, kniha se vzápětí objevila na pultech knihkupectví také v Maďarsku, Polsku, Německu, USA, Slovinsku, Slovensku, Itálii, Španělsku, či Bulharsku. Další prózu, Băiuţeii (Kluci), napsal spolu s bratrem Mateiem, v ironicko-nostalgickém tónu zde popisuje své dětství na jedné z periferií Bukurešti. V oceňovaném historickém románu Zilele regelui (Dny krále) se vrací do 19. století, kdy se vlády nad sjednoceným Valašskem a Moldavskem ujímá Karl z rodu Hohenzollernů. Zatím poslední jeho román, Toate bufniţele (Všechny sovy), prostřednictvím vzpomínek konfrontuje realitu komunistického režimu s nezkaženým dětským viděním. „Když se ponoříte do stránek nějaké knížky, je to jako kdybyste sledovali kouzelnické představení. Literatura jsou v podstatě samá kouzla a čáry,“ říká.
