Den čtvrtý: Herbář a Facebook aneb Slunce a revoluce
Andrei Dósa: Herbář a Facebook – Rumunsko
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Brno
05. 07. pátek – 19:00 – Košice
06. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
07. 07. neděle – 20:30 – Wrocław /
08. 07. pondělí – 20:00 – Львів
Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“
Lenka Procházková: Slunce & revoluce – Česko
04. 07. čtvrtek – 20:30 – Brno
06. 07. sobota – 20:30 – Ostrava
Spisovatelka, scenáristka, autorka rozhlasových her, publicistka. Narodila se v roce 1951 v Olomouci. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala teorii kultury. Za normalizace pracovala v manuálních profesích, byla aktivní v samizdatu, po roce 1989 spisovatelka z povolání. Publikovala na dvacet knih, naposledy Za Fidelem na Kubu (2011), Bílý klaun (2014), Nejsou to bohové! (2016), Živé duše (2017) a Viva la revolución! (2018); novinka shrnuje třináct autorčiných dramat, jejichž spojnicí je právě revoluční výkřik vsazený do titulu. V roce 2008 vyšel její největší, opakovaně vydávaný a hojně překládaný prozaický hit Slunce v úplňku, napsaný na paměť Jana Palacha.
Cătălin Dorian Florescu: Mezi dvěma kulturami
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
05. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
06. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
07. 07. neděle – 20:30 – Lvov
Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.
Tereza Semotamová: Výstřední hrdinka, nebo obecnější pocit?
04. 07. čtvrtek – 18:00 – Košice
05. 07. pátek – 20:30 – Ostrava
06. 07. sobota – 19:00 – Wrocław
Překladatelka z němčiny (O. Grjasnova, J. Hermannová, M. Chobot, M. Pollack, M. Poschmannová, G. Sander, M. Stavarič ad.), publicistka, autorka rozhlasových her a spisovatelka dvou próz: Počong aneb O pinoživosti lidské existence (s J. Vítkem, 2015) a Ve skříni (2018). Narozena 1983 v Boskovicích, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Podle porotců Magnesie Litery prý autorčina novinka „vyjadřuje provizornost, s níž vnímá svůj život“, „odmítá stereotypy úspěchů pracovních a rodinných“, „sarkasticky odhaluje povrchnost a umělost“ a konečně „otvírá otázku, nakolik jde o výstřední a výjimečnou hrdinku a nakolik vyjadřuje obecnější životní pocit generace dnešních pětatřicátníků“.
Dumitru Crudu: Ironický stenograf z Moldávie
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
05. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
06. 07. sobota – 20:30 – Lvov
Básník, prozaik, dramatik a publicistase narodil v roce 1967. Je spoluzakladatel literárního směru zvaného frakturizmus. Studoval žurnalistiku v Kišiněvě, filologii v Tbilisi a Brašově, magisterský titul získal v Sibini. V Kišiněvě pracoval pro rádio Svobodná Evropa i místní tisk. Je autorem několika nekonvenčních básnických sbírek a dramatických textů, hlavně však píše prózu - jeho románový debut Măcel în Georgia (Jatka v Gruzii) svou syrovostí a vypjatou erotičností připomíná tvorbu postmodernisty Chucka Palahniuka. Sbírka povídek Oameni din Chişinău (Lidé z Kišiněva) zase přibližuje napjaté ovzduší kolem zfalšovaných parlamentních voleb v roce 2009. Moldavská metropole je také dějištěm většiny textů povídkových knih Salutări lui Troţki (Pozdravujte Trockého) a Moartea unei veveriţe (Smrt veverky). Patří mezi nejpřekládanější moldavské spisovatele současnosti.
Viktorie Hanišová: A proč ji nevzala s sebou…
04. 07. čtvrtek – 20:30 – Ostrava
Rekonstrukce (2019), Houbařka (2018), Anežka (2015) – tak se jmenuje volná románová trilogie Viktorie Hanišové (1980). Autorka vystudovala anglistiku a germanistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Vedle prózy se věnuje překladu z němčiny (S. Batthyany, D. Hansenová, M. Vischer, P. Winkler ad.) a angličtiny (Z. Baumann ad.). „Eliška se zrodila z vraždy,“ anotuje její novinku nakladatel. „Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Nenašel se žádný dopis na rozloučenou, ti, kteří toho tragického dne matku viděli, si ničeho nápadného nevšimli. Eliška vyrůstá v desetileté prázdnotě, a když dospěje, rozhodne se najít odpovědi na stále neodbytnější otázky. Co se vlastně stalo? Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou…“
Łukasz Orbitowski: Kult, humor i czułość – Polska
04. 07. czwartek – 19:00 – Wrocław
rocznik 1977, pisarz i publicysta urodzony w Krakowie, absolwent filozofii na Uniwersytecie Jagiellońskim, lokalny patriota krakowskich dzielnic Podgórze i Kazimierz. Swoją przygodę literacką rozpoczął w 1999 roku od fantastyki (Złe wybrzeża), która w późniejszych książkach ustąpiła pola literaturze grozy (Tracę ciepło, Święty Wrocław). W 2016 roku otrzymał Paszport „Polityki” za powieść Inna dusza. Jego najnowsza książka Kult (2019) traktuje o kontrowersyjnych, nieuznawanych przez Kościół objawieniach maryjnych i dramatycznych rodzinnych wyborach, a jednocześnie jest rozliczeniem z ludową polską pobożnością i komunistyczną przeszłością. To najdojrzalsza powieść Orbitowskiego, pełna humoru i czułości.
Adrian Cioroianu: Sic transit gloria
04. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
05. 07. pátek – 20:30 – Lvov
Historik, novinář, esejista, politik, narozen 1967 v Craiově. Vystudoval historii na Bukurešťské univerzitě, doktorát získal na Univerzitě Laval v kanadském Quebecu. Věnuje se popularizaci historie, spolu s Lucianem Boiou patří k nejviditelnějším demytizátorům rumunských národních dějin. Působí jako docent historie na Bukurešťské univerzitě, je aktivní v politice: byl senátorem, europoslancem i ministrem zahraničí, v současnosti stálý delegát Rumunska při UNESCO v Paříži. Na základě jeho populárního televizního pořadu Pět minut historie vznikla dvoudílná kniha Cea mai frumoasă poveste (Nejkrásnější příběh), napsal řadu dalších knih, mj. Pe umerii lui Marx. O introducere în istoria comunismului românesc (Na ramenou Marxe. Úvod do dějin rumunského komunismu). „Historie je jen příběh, nic jiného.” Říká.
