Den čtrnáctý: Když lidé věřili v budoucnost a pokrok
Ioana Pârvulescu: Dějiny, současnost, dějiny... – Rumunsko
14. 07. neděle – 19:00 – Brno
15. 07. pondělí – 19:00 – Košice
16. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
17. 07. středa – 20:30 – Wrocław
Básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička se narodila v roce 1960 v Brašově. Po studiích filologie v Bukurešti učila na střední škole, působila jako redaktorka v nakladatelství, vedla literárněkritickou rubriku týdeníku România literară. Nyní přednáší na Bukurešťské univerzitě moderní rumunskou literaturu. Ve třiceti letech vydala první sbírku básní Lenevind într-un ochi (Lenošit jedním okem). Ve svých prózách a esejích se s oblibou vrací do minulosti a za nejplodnější období duchovního růstu v moderních rumunských dějinách považuje přelom 19. a 20. století, kdy „lidé věřili v budoucnost a pokrok, a to dávalo jejich životu smysl.“ Její první román Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek) představuje záhadný příběh prolínající se minulostí a současností a získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Motýl, Szyroki, Čichoň, Čumlivski: Struska a jiné Pentódy – Česko
14. 07. neděle – 20:30 – Brno
02. 08. pátek – 20:30 – Ostrava
Struska, krom Erbenovy Kytice jediná česká básnická sbírka komiksem. „Rytmus Majakovského pochodů, levá, pravá. Slovo zahalené do komiksové podoby ostravského sochaře Petra Szyrokého, který uhelnou šlamovou přízí splétá entuziastický svět Ivana Motýla.“ Píše v doslovu ke sbírce básník Petr Čichoň. A potemnělou scénu nasvítí Pentódy Jana Čumlivského, mistra grafické úpravy.
Petra Hůlová: Svet na prahu katastrofy – Česká republika
14. 07. nedeľa – 18:00 – Košice
15. 07. pondelok – 20:30 – Ostrava
Narodila se v roce 1979 v Praze. Absolventka mongolistiky a kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Autorka desítky próz: ta první, Paměť mojí babičce, vyšla před sedmnácti lety. Ta zatím nejnovější: Zlodějka mýho táty, před několika týdny. Nakladatel titul anotuje: „V novém románu […] nesnáší desetiletý Miky střídavou péči, nové sourozence a mobilové dny macechy, co podle Mikyho jemu a jeho bráchům ukradla tátu. […] Nejde se s knihou neptat, kde začínají a končí naše práva na cokoliv, či jak komplikované břemeno vztahů dokážeme unést. Petra Hůlová opět suverénně vládne slovem, ve svém světě na prahu katastrofy klade čím dál nepříjemnější otázky a rozhodně nenabízí jednoznačné odpovědi.“
Claudiu Komartin: Nová vlna – Rumunsko
14. 07. neděle – 19:00 – Košice
15. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
16. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
17. 07. středa – 20:00 – Lvov
Básník, překladatel, narozen v roce 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vstoupil jako dvacetiletý a za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr. Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je scaron;éfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
Miruna Vlada: Terapie básní – Rumunsko
14. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
15. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
16. 07. úterý – 20:00 –
Básnířka Miruna Vlada se narodila v roce 1986 v Bukurešti a publikuje pod pseudonymem, pravé jméno je Miruna Troncota. Umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“
Miloš Doležal: Čurda, jízda, studánka – Česko
14. 07. neděle – 20:30 – Ostrava
15. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
16. 07. úterý – 18:30 – Lviov
Narozen 1970 v Ledči nad Sázavou. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově, v letech 2002–2018 zaměstnanec literární redakce Českého rozhlasu Vltava. Píše poezii, drobnou prózu, věnuje se publicistice a ediční práci. Jeho tématem je paměť rodné Vysočiny, ale hlavně křivdy, bezpráví a teror druhé světové války plus stalinismu kraje padesátých let. Vydal přes dvacet knih, naposledy Ezechiel v kopřivách (2014), Krok do tmavé noci (2015), Za (2017), Jízda na skle ochcanou strání (2017), Křižná studánka (2018), Čurda z Hlíny (2019). V roce 2011 zazářil s bestsellerem Jako bychom dnes zemřít měli, věnovaným životu a smrti faráře Josefa Toufara.
Małgorzata Rejmer: Prach a krev – Polsko
14. 07. neděle – 19:00 – Wrocław
15. 07. pondělí – 18:30 – Lviov
ročník 1985, prozaička a reportérka. Absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 2009 románem Toksymia. O čtyři roky později vydala sbírku reportáží o Rumunsku Bukareszt. Kurz i krew, za který obdržela mj. Cenu Teresy Torańské udělovanou týdeníkem Newsweek a Literární cenu pro autorky Gryfia. V roce 2019 jí bylo uděleno prestižní ocenění Paszport Polityki za knihu Błoto słodsze niż miód, tentokrát věnovanou Albánii, která vypráví příběh země decimované terorem Envera Hodži, diktátora, který uvěřil tomu, že jeho země se může stát soběstačnou komunistickou tvrzí. Rejmer v současnosti žije v Tiraně, kde píše knihu o dnešní Albánii.
Svetlana Cârstean: Gravitace poezie – Rumunsko
14. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
15. 07. pondělí – 20:00 – Lviov
Básnířka a publicistka Svetlana Cârstean se narodila v roce 1969. Její prvotina, sbírka Floarea de menghină (Svěrákový květ), kterou vydala v devětatřiceti letech, vyvolala všeobecné nadšení a sklidila pochvalné kritiky, náruč monoha ocenění a dočkala se i řady překladů. V knize připomněla dusivý svět komunistického školství, z jehož sevření jako podobenství systémem sešněrované lidské bytosti vyrůstá „svěráková květina“. O sedm let později následovala Gravita?ie (Gravitace), básnická kniha o stavu beztíže, ztrátě blízkých a bolesti coby nejlepší přítelkyni. Další sbírku Trado napsala spolu se švédskou básnířkou Athenou Farrokhzad. Poezie v ní vede dialog s esejí o lásce, zradě a překladu. Přes mimořádný mezinárodní úspěch svých knih říká: „Z poezie se žít nedá.“ A dodává: „Ale bez ní také ne.“
Ганна Улюра: Книжка на кожен день – Україна
14. 07. neděle - 18:30 - Lvov
Українська літературознавиця, кандидатка філологічних наук, літературна критикиня, доцентка Школи журналістики Українського Католицького Університету. Випускниця іноземної філології у Миколаєві, 15 років працювала в Інституті літератури ім. Т.Г. Шевченка НАН України. 2002-го захистила кандидатську дисертацію «Жіноча творчість як чинник вестернізації в російській літературі ХVIII ст.». Авторка близько 200 наукових розвідок із гендерних студій і трьох наукових монографій. Одна з наукових редакторів Шевченківської Енциклопедії. З 2014 року як літературний критик активно співпрацює з відомими загальнонаціональними медіа. 2015 року книжка Улюри «Пострадянська жіноча проза як соціокультурний та естетичний проект» увійшла до десятки найкращих книжок року за версією порталу ЛітАкцент. Нагороджена Спеціальною відзнакою за внесок у розвиток та просування української книги та читання в Україні і світі від BookForum (2018). 2018 року у видавництві ArtHuss вийшла книжка літературознавчого нон-фікшн Ганни Улюри «365. Книжка на кожен день, щоб справляти враження культурної людини»; у 2019 отримала нагороду «ЛітАкцент року» (номінація: літературознавство) і посіла перше місце Всеукраїнського рейтингу «Книжка року» в номінації «Хрестоматія». Працює над наступною книгою. Увійшла до рейтингу «25 найкращих письменників України» від журналу Фокус (червень, 2019); посіла восьме місце.
Iulia Militaru: Experiment, který není – Rumunsko
14. 07. neděle – 20:00 – Lvov
Básnířka a vydavatelka Iulia Militaru se narodila v roce 1978. Ze studia medicíny zběhla na Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, kde získala doktorát z literatury. Vede nakladatelskou Skupinu frACTalia zaměřenou na experimentální poezii a okrajové žánry. O poezii napsala teoretickou knihu Metaforic i metonimic: o tipologie a poeziei (Metaforické a metonymické: typologie poezie), její první sbírka básní se jmenuje Marea Pipeadă (Velká fajfkiáda). Spolu s básnířkou Ancou Bucur a výtvarnicí Cristinou Budar vydala knížku Dramadoll, jež vede dialog mezi styly, žánry i autory. Ve své poslední básnické knize Confiscarea bestiei. O postcercetare (Zabavení bestie. Výzkum ex post) dekonstruuje a znovu tvoří poezii. Hranice svého uměleckého vyjadřování posouvá digitálními kolážemi, instalacemi a videoinstalacemi a říká: „Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání, nic víc.“
