doporučujeme
Historie3 –
21. 12. 18

Všechny osudy jsou zmapované ve spisech StB a SNB, to je hrozivá studnice informací.

David Jan Žák se narodil v roce 1971 v Prachaticích. Vystudoval češtinu a výtvarnou výchovu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vystřídal řadu zaměstnání, pracoval v rozhlase a televizi i jako učitel. Píše poezii a prózu, vydal řadu knih. Proslavil se románem o Josefu Hasilovi (Návrat krále Šumavy, 2012).

Svou tvorbu publikoval v Iniciálách, Tvorbě, Tvaru, Labyrintu, Literárním měsíčníku, Souvislostech, Hostu, Welesu, RevíMítinku, Obratníku a regionálním tisku. Je členem umělecké skupiny Imbecilních realistů a stupidistů a byl jedním z hlavních protagonistů imbecilně realistického divadélka Karel, kde působil jako herec, zpěvák a dramatik. Své obrazy prezentoval na samostatných i kolektivních domácích a zahraničních výstavách.

Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, ruštiny a polštiny. Byl zařazen do Antologie de la poésie tcheque contemporaine 1945 – 2000, kterou vydalo pařížské nakladatelství Gallimard roku 2002 a jejím editorem byl Petr Král.

Návrat Krále Šumavy se stal bestsellerem. „Už mi píšou čtenáři a shodují se, že knihu přečetli jedním dechem. Někteří mi děkují za to, že jsem napsal pravdivou verzi té komunistické propagandy,“ řekl Žák.

„Vyrůstal jsem v Hasilově kraji, částečně na Samrhelovic statku, kde se schovával. Hrával jsem si s kamarády po lesích v místech, kudy chodíval, kde se skrýval. Josef Hasil byl a je pro nás kluky stejným hrdinou jako třeba Tecumseh, Geronimo, Sedící býk nebo Rob Roy, ti všichni bojovali za podobné hodnoty jako on. Za svobodu a možnost žít beze strachu ve své zemi,“ přiblížil, proč se rozhodl zpracovat převaděčské téma.

Žák popsal i ženy kolem Josefa Hasila. „Špatně dopadl každý, kdo měl s Hasilem něco do činění. Hrozivý je osud jeho snoubenky Marie Vávrové. Hráli si s ní jako kočka s myší, zavřeli ji, pustili jako volavku, pak zase zavřeli. Její trauma je šílené a vůbec se nedivím, že se mnou nechtěla mluvit a vzpomínat. Všechny osudy jsou zmapované ve spisech StB a SNB, to je až hrozivá studnice informací,“ řekl.

Část knihy autor napsal v maringotce uprostřed Novohradských hor. „Maringotka stojí v místech, která byla za dráty. Je tam klid, navíc žádní turisté jako na Šumavě, která již chvílemi připomíná Václavák. Jsou zde nádherně vidět průseky, rybník, kde byly ostnaté dráty přímo ve vodě. Navíc osudy z Novohradských hor jsou podobné, Šumavu jen víc střežili. Plno lidí zde přišlo o život i v 80. letech,“ poznamenal.